Ověření čísla účtu - validátor bankovních účtů

Co znamená, a co neznamená, že je číslo validní

Pokud vám vyjde, že číslo účtu je platné, tak to znamená, že toto číslo může existovat podle platného zákona. Neznamená to ovšem, že toto číslo někdo opravdu má, jen že teoreticky toto číslo někdo mít může.

Zadaná čísla nijak nekontrolujeme a neukládáme, veškeré kontroly probíhají čistě na vašem prohlížeči. S validátorem si můžete hrát dle libosti a zkoušet čísla, jaká chcete. Použití validátoru je zdarma pro neomezené množství čísel.

Udělat překlep v čísle bankovního účtu není tak snadné

Přepisovali jste číslo účtu ručně, ať v internetovém bankovnictví nebo třeba na složenku, a nejste si jisti, jestli jste náhodou neudělali v nějakém čísle překlep a bojíte se, že peníze dorazí někam jinam? Nebojte, velmi pravděpodobně bude vše v pořádku. přepsat se v čísle účtu tak, aby peníze odešly, je totiž spíše velká náhoda.

Číslo bankovního účtu není zcela náhodné a musí splňovat Vyhlášku č. 169/2011 Sb., která stanovuje, jak přesně musí čísla bankovních účtů vypadat a co musí splňovat. Jestli vás zajímá, jak vše funguje, čtěte dál. Jestli chcete jen ověřit, že je nějaké číslo účtu správné, využijte validátoru na horní části stránky, který ověří, jestli dané číslo účtu může existovat.

Co musí splňovat čísla bankovních účtů a trocha jednoduché matematiky

Číslo bankovního účtu se píše ve formátu předčíslí-číslo/kód banky, kdy předčíslí nemusí v čísle bankovního účtu nutně být, ale pokud je, tak je nutné ho také vyplnit. Teď se budeme zabývat hlavně předčíslím a samotným číslem.

Předčíslí se může skládat z až 6 číslic, číslo účtu z až 10 číslic. Každá číslice se v závislosti na svém pořadí musí vynásobit váhou (která je předem dána a najdete jí v tabulce níže). Tyto násobky se sečtou, a výsledek se vydělí 11. Pouze taková čísla účtů, která dávají po tomto vydělení 11 zbytek 0, mohou teoreticky existovat. Stejný postup platí pro předčíslí tak číslo účtu, kdy musí obě tyto části samostatně tyto podmínky splňovat.

Číslo lze zapsat ve formátu ABCDEFGHIJ, a aby bylo číslo platné, tak musí platit že S je beze zbytku dělitelné 11, kdy:

S = J*1 + I*2 + H*4 + G*8 + F*5 + E*10 + D*9 + C*7 + B*3 + A*6

V praxi tedy například číslo účtu 1234567890 bychom podle vah podle tabulky roznásobili takto. Například 0*1 v tomto případě znamená, že číslo 0, které je v čísle účtu na konci, vynásobíme vahou 1, kterou najdeme v tabulce také na konci. Dále pokračujeme u všech čísel podle jejich pozic:

S = 0*1 + 9*2 + 8*4 + 7*8 + 6*5 + 5*10 + 4*9 + 3*7 + 2*3 + 1*6

Validní, tedy platné a teoreticky existující je takové, u kterého je S beze zbytku dělitelné 11. V tomto případě by číslo existovat nemohlo, protože výsledek je 255, což po vydělení 11 dává 23 a zbytek 2.

Možná se to zdá jako moc komplikované, ale tento systém velmi dobře zabraňuje náhodným překlepům. Abyste totiž změnili platné číslo na jiné platné číslo, tak to nelze udělat změnou pouze jedné číslice, ale je potřeba změnit číslice alespoň 2, a to ještě přesným způsobem (což by platilo i bez algoritmu, kdybychom pouze řešili dělitelnost 11 jakéhokoliv čísla, tak je potřeba změnit alespoň 2 číslice), a navíc je tento algoritmus velmi odolný vůči chybám, kdy by se omylem vyměnily 2 číslice vedle sebe, což je další pravděpodobná chyba při chybném zapsání čísla účtu. Vyzkoušet si to můžete na validátoru v horní části stránky.

Pokud by číslo bylo kratší, třeba 6-místné, počítali bychom tak, že na prvních pozicích čísla jsou nuly, tedy třeba 0000123456. Váhy u těchto nul na začátku můžeme nebo nemusíme řešit, na výsledek ale nijak nemají vliv, protože cokoliv krát 0 je 0.

Příklad s reálním číslem účtu

Nejjednodušší je si vše vysvětlit na názorném příkladu. Ve validátoru nahoře stránky je vyplněno číslo účtu Finančního úřadu pro hlavní město Prahu pro placení daně fyzických osob podávající přiznání. To není zase tak zajímavé a číslo jsme vybrali prostě proto, že je již tak veřejné. Tak se na toto číslo podíváme 721-77628031/0710 trochu blíže. Číslo banky za lomítkem nás momentálně nezajímá, takže se budeme soustředit na předčíslí a samotné číslo.

Nejprve začneme předčíslím 721. Vynásobíme podle pořadí číslice s váhami, které najdeme v tabulce, a výsledky sečteme, tedy 1*1 + 2*2 + 7*4 = 33, což je beze zbytku dělitelné 11. Předčíslí tedy podmínku splňuje. Co pak druhá část? Postup je identický a násobíme číslice s váhami z tabulky a sečteme, tedy 1*1 + 3*2 + 0*4 + 8*8 + 2*5 + 6*10 + 7*9 + 7*7 = 253. 253 / 11 je rovných 23, takže i toto číslo zákonnou podmínku splňuje. Obě části tedy zkouškou prošly a číslo je tedy platné a může teoreticky existovat (a v tomto případě i existuje).

Pozor si musíme dávat hlavně u kódů banky a případně i variabilních nebo dalších symbolů

Pokud vepíšeme číslo účtu, tak se nemůžeme překlepnout nebo přepsat pouze v jedné číslici. Nijak to ale neplatí o kódu banky za lomítkem. Kód banky za lomítkem na platnost čísla nemá vliv a tedy by mohlo číslo před lomítkem být stejné a platné u více bank. Při zadávání čísla účtu tak opravdu dbejte na to, abyste vybrali správnou banku. Pokud platba odejde na neexistující číslo, tak bude vrácena, ale jde stejně o nepříjemnost.

Stejně tak je potřeba dávat pozor na variabilní, konstantní nebo speciální symboly. Tyto nemají souvislost s tím, jestli platba odejde, ale jestli bude příjemce schopen určit, že jde o platbu od vás. Tyto symboly se používají ke správnému párování plateb, takže pokud některý vyplníte se špatným číslem, tak platba odejde, ale budete velmi pravděpodobně muset příjemce kontaktovat a chybu oznámit, aby se platba dohledala. Nepůjde typicky o nic složitého a příjemce si jen spáruje platbu, ale je to výrazně komplikovanější, než si správnost údajů raději ověřit před odesláním samotné platby. Navíc si chyby všimneme typicky až po urgencích, že platba neodešla (přestože odešla, jen ji nejde spárovat), a pak hledáme, kde se tedy stala chyba.