Státní rozpočet 2023 – kolik činí a kdo ho schvaluje?

Co je státní rozpočet

Státní rozpočet se obvykle měří jedním rokem a jde o finanční hospodaření státu. Rozpočtem stát financuje své vlastní zájmy i zájmy občanů, udržuje se v chodu, investuje a celkově hospodaří. Rozpočet státu se určuje zákonem, který jako každý jiný zákon schvaluje poslanecká sněmovna.

Ve státním rozpočtu jsou jak příjmy, tak výdaje různých položek. Typicky nejvyšší položkou příjmů České republiky je nějaký druh zdanění občanů, podnikatelů a firem, největším výdajem pak výdaje dané zákonem, o kterých píšeme níže ve článku.

Stát ovšem může vydělávat i svými investicemi, prodejem majetku, privatizacemi nebo i dary. Opačně také může investovat do oblastí, které nejsou pro chod nutné – například sponzorství sportovní akce atp.

Typy státního rozpočtu

Obvykle rozdělujeme 3 typy státního rozpočtu:

• Schodkový – stát funguje na dluh, který se odrazí například ve zvýšení inflace, zvyšováním daní atp. Česká republika typicky funguje právě ve schodkovém typu, ale například v roce 2018 nebo 2016 byla dokonce v přebytku
• Vyrovnaný – státní rozpočet je přibližně na nule
• Přebytkový – opak schodkového, tedy stát funguje s přebytkem, kdy zisky jsou vyšší než výdaje

Výdaje státního rozpočtu

Výdaje státního rozpočtu dělíme na tyto základní kategorie:

• Mandatorní – tyto výdaje jsou dané zákonem, a stát je tedy musí plnit. Jejich výše nebo povinnost by se musely změnit jiným zákonem. Zejména jde o důchody, dávky na sociálním pojištění, sociální podpory, ale také výdaje na volby nebo dotace. Stát typicky vynakládá na mandatorní výdaje největší část svého rozpočtu.
• Quasi-Mandatorní – tyto výdaje sice nejsou zákonem dané, ale v praxi jsou potřeba pro fungování státu. Může jít o platy úředníků, policistů, hasičů, učitelů, nebo výdaje na obranu. Stát může zaměstnance propouštět nebo přijímat, čímž mění výdaje, aniž by se měnil zákon.
• Nemandatorní – Tyto výdaje nejsou pro chod státu životně nutné, ale stát je i tak chce vynakládat. Může jít o investice do obrany, rekonstrukce nebo nákupy nemovitostí, investice do infrastruktury atp.

V posledních letech byly poměry mezi výdeji následující. Nejvyšší položkou ve státním rozpočtu je pak vyplácení starobních důchodů, které v roce 2020 činily 537 miliard korun, což je cca 30 % ročního státního rozpočtu (a tedy i většinu mandatorních výdajů):

Jak vysoký je státní rozpočet České republiky podle let

Podívat se můžete na tabulku níže, kde jsou rozepsány roky, schválené rozpočty, a také celková reálná bilance. Upozorňujeme, že čísla jsou vždy zaokrouhlována dolů, takže čísla někdy nemusí přesně sedět. Částky jsou v miliardách Kč:

Státní rozpočet České republiky v miliardách Kč
Rok	Schválené příjmy	Schválené výdaje	Schválená bilance	Rok	Reálné příjmy	Reálné výdaje	Reálná bilance
1992	255	255	0	1992	251	253	-1
1993	342	342	0	1993	358	356	1
1994	381	381	0	1994	390	380	10
1995	411	411	0	1995	439	432	7
1996	497	497	0	1996	482	484	-1
1997	549	549	0	1997	508	524	-15
1998	536	536	0	1998	537	566	-29
1999	574	605	-31	1999	567	596	-29
2000	592	627	-35	2000	586	632	-46
2001	636	685	-48	2001	626	693	-67
2002	690	736	-46	2002	705	750	-45
2003	684	795	-111	2003	699	808	-109
Vstup České republiky do EU
2004	754	869	-114	2004	769	862	-93
2005	824	908	-83	2005	866	922	-56
2006	884	958	-74	2006	923	1020	-97
2007	949	1040	-91	2007	1025	1092	-66
2008	1036	1107	-70	2008	1064	1083	-19
2009	1114	1152	-38	2009	974	1167	-192
2010	1022	1184	-162	2010	1000	1156	-156
2011	1044	1179	-135	2011	1012	1155	-142
2012	1084	1189	-105	2012	1051	1152	-101
2013	1076	1176	-100	2013	1091	1173	-81
2014	1098	1210	-112	2014	1133	1211	-77
2015	1118	1218	-100	2015	1234	1297	-62
2016	1180	1250	-70	2016	1281	1219	61
2017	1249	1309	-60	2017	1273	1279	-6
2018	1314	1364	-50	2018	1403	1400	2
2019	1465	1505	-40	2019	1523	1551	-28
2020	1364	1864	-500	2020	1475	1842	-367
2021	1386	1886	-500	2021	1487	1907	-420
2022	1678	2008	-330*	2022

*Aktualizováno o novelizovaný a v září 2022 schválený rozpočet, ve kterém vzrostl schodek z 280 na 330 miliard.

Kdo schvaluje státní rozpočet

Státní rozpočet navrhuje ministerstvo financí, schvaluje poslanecká sněmovna stejně, jako jakýkoliv jiný běžný zákon. Aby byl tedy rozpočet schválen, je potřeba nadpoloviční většina poslanců. Teoreticky může zákon vetovat prezident, ale to se nestává.

Pokud se státní rozpočet neschválí, nastává takzvané provizorium, kdy může stát v každém měsíci hospodařit maximálně s výdaji, které nesmí přesáhnout 1/12 rozpočtu z minulého roku, dokud se rozpočet neschválí poslaneckou sněmovnou.