Novinky

Státní rozpočet 2023 – kolik činí a kdo ho schvaluje?

Co je státní rozpočet

Státní rozpočet se obvykle měří jedním rokem a jde o finanční hospodaření státu. Rozpočtem stát financuje své vlastní zájmy i zájmy občanů, udržuje se v chodu, investuje a celkově hospodaří. Rozpočet státu se určuje zákonem, který jako každý jiný zákon schvaluje poslanecká sněmovna.

Ve státním rozpočtu jsou jak příjmy, tak výdaje různých položek. Typicky nejvyšší položkou příjmů České republiky je nějaký druh zdanění občanů, podnikatelů a firem, největším výdajem pak výdaje dané zákonem, o kterých píšeme níže ve článku.

Stát ovšem může vydělávat i svými investicemi, prodejem majetku, privatizacemi nebo i dary. Opačně také může investovat do oblastí, které nejsou pro chod nutné – například sponzorství sportovní akce atp.

Typy státního rozpočtu

Obvykle rozdělujeme 3 typy státního rozpočtu:

  • Schodkový – stát funguje na dluh, který se odrazí například ve zvýšení inflace, zvyšováním daní atp. Česká republika typicky funguje právě ve schodkovém typu, ale například v roce 2018 nebo 2016 byla dokonce v přebytku
  • Vyrovnaný – státní rozpočet je přibližně na nule
  • Přebytkový – opak schodkového, tedy stát funguje s přebytkem, kdy zisky jsou vyšší než výdaje

Výdaje státního rozpočtu

Výdaje státního rozpočtu dělíme na tyto základní kategorie:

  • Mandatorní – tyto výdaje jsou dané zákonem, a stát je tedy musí plnit. Jejich výše nebo povinnost by se musely změnit jiným zákonem. Zejména jde o důchody, dávky na sociálním pojištění, sociální podpory, ale také výdaje na volby nebo dotace. Stát typicky vynakládá na mandatorní výdaje největší část svého rozpočtu.
  • Quasi-Mandatorní – tyto výdaje sice nejsou zákonem dané, ale v praxi jsou potřeba pro fungování státu. Může jít o platy úředníků, policistů, hasičů, učitelů, nebo výdaje na obranu. Stát může zaměstnance propouštět nebo přijímat, čímž mění výdaje, aniž by se měnil zákon.
  • Nemandatorní – Tyto výdaje nejsou pro chod státu životně nutné, ale stát je i tak chce vynakládat. Může jít o investice do obrany, rekonstrukce nebo nákupy nemovitostí, investice do infrastruktury atp.

V posledních letech byly poměry mezi výdeji následující. Nejvyšší položkou ve státním rozpočtu je pak vyplácení starobních důchodů, které v roce 2020 činily 537 miliard korun, což je cca 30 % ročního státního rozpočtu (a tedy i většinu mandatorních výdajů):

Výdaje České republiky

Jak vysoký je státní rozpočet České republiky podle let

Podívat se můžete na tabulku níže, kde jsou rozepsány roky, schválené rozpočty, a také celková reálná bilance. Upozorňujeme, že čísla jsou vždy zaokrouhlována dolů, takže čísla někdy nemusí přesně sedět. Částky jsou v miliardách Kč:

Státní rozpočet České republiky v miliardách Kč
Rok Schválené příjmy Schválené výdaje Schválená bilance Rok Reálné příjmy Reálné výdaje Reálná bilance
1992 255 255 0 1992 251 253 -1
1993 342 342 0 1993 358 356 1
1994 381 381 0 1994 390 380 10
1995 411 411 0 1995 439 432 7
1996 497 497 0 1996 482 484 -1
1997 549 549 0 1997 508 524 -15
1998 536 536 0 1998 537 566 -29
1999 574 605 -31 1999 567 596 -29
2000 592 627 -35 2000 586 632 -46
2001 636 685 -48 2001 626 693 -67
2002 690 736 -46 2002 705 750 -45
2003 684 795 -111 2003 699 808 -109
Vstup České republiky do EU
2004 754 869 -114 2004 769 862 -93
2005 824 908 -83 2005 866 922 -56
2006 884 958 -74 2006 923 1020 -97
2007 949 1040 -91 2007 1025 1092 -66
2008 1036 1107 -70 2008 1064 1083 -19
2009 1114 1152 -38 2009 974 1167 -192
2010 1022 1184 -162 2010 1000 1156 -156
2011 1044 1179 -135 2011 1012 1155 -142
2012 1084 1189 -105 2012 1051 1152 -101
2013 1076 1176 -100 2013 1091 1173 -81
2014 1098 1210 -112 2014 1133 1211 -77
2015 1118 1218 -100 2015 1234 1297 -62
2016 1180 1250 -70 2016 1281 1219 61
2017 1249 1309 -60 2017 1273 1279 -6
2018 1314 1364 -50 2018 1403 1400 2
2019 1465 1505 -40 2019 1523 1551 -28
2020 1364 1864 -500 2020 1475 1842 -367
2021 1386 1886 -500 2021 1487 1907 -420
2022 1678 2008 -330* 2022      

*Aktualizováno o novelizovaný a v září 2022 schválený rozpočet, ve kterém vzrostl schodek z 280 na 330 miliard.

Kdo schvaluje státní rozpočet

Státní rozpočet navrhuje ministerstvo financí, schvaluje poslanecká sněmovna stejně, jako jakýkoliv jiný běžný zákon. Aby byl tedy rozpočet schválen, je potřeba nadpoloviční většina poslanců. Teoreticky může zákon vetovat prezident, ale to se nestává.

Pokud se státní rozpočet neschválí, nastává takzvané provizorium, kdy může stát v každém měsíci hospodařit maximálně s výdaji, které nesmí přesáhnout 1/12 rozpočtu z minulého roku, dokud se rozpočet neschválí poslaneckou sněmovnou.

Back to top button