Příručka

Co jsou to peníze a jaká je jejich funkce

Co jsou to peníze

Peníze jsme v životě asi viděli, drželi nebo použili naprosto každý. Přesto odpověď, co to přesně je, není zase tak extrémně jednoduchá. Za peníze můžeme označit takové platidlo, jehož prostřednictvím se uskutečňuje většina obchodů v dané ekonomice (proto jsou jiné peníze u nás a jiné třeba v USA, přestože i ty můžeme mezi sebou směňovat). Například peníze, které platily za Československa, bychom dnes již klasickými penězi neoznačili, protože kromě historické hodnoty s nimi již nic nekoupíme.

Peníze zjednodušují spolupráci a slouží jako prostředek obchodů a umožňují jednoznačně určit cenu nějakého produktu nebo služby. V České republice je zákonným platidlem Česká koruna. Podle zákona jde o takové platidlo, které stát rozhodne, že je platidlem. Teoreticky by mohl stát kdykoliv vydat zcela nové zákonné platidlo, ale samozřejmě by tím zcela destabilizoval celou ekonomiku.

Spolupráce
Foto: Pixabay.com

Proč se používají peníze?

Peníze usnadňují obchodní transakce. Podívejme se, co by se dělo, kdyby neexistovaly žádné peníze. Pokud by obchodník prodával jablka a měl zájem někde koupit pomeranče, musel by najít takového obchodníka, který by měl zájem o koupi jablek, a zároveň prodával pomeranče. Na trhu s ovocem by asi takového našel, co ale kdyby se obchodník s jablky snažil prodávat jablka, a chtěl třeba koupit dům? Takováto obchodní transakce by se hledala velmi složitě, spíše by to ale bylo nemožné.

Peníze jsou prostředek, za který lze vyměnit jiné produkty a slouží jako univerzální platidlo mezi všemi (nebo alespoň téměř všemi) v dané ekonomice. Obchodník může prodat jablka výměnou za peníze, a za ty si pak koupit třeba onen dům nebo cokoliv jiného. Je potřeba pouze to, aby všichni uznávali hodnotu peněz jakožto onoho platidla. Vzhledem k pohodlnosti, kterou tento princip přináší, je ovšem v zájmu všech, aby peníze nebo jiné podobné univerzální platidlo (nově třeba kryptoměny) přijímali.

Peníze slouží také jako velmi přívětivá jednotka, na kterou můžeme převést hodnotu produktů, práce, surovin atp. Snadno se tak dá dopočítat, jaký postup je nejvýhodnější nebo odkud koupit levnější zdroje.

Další vlastnosti peněz

Dělitelnost

Peníze se mohou dělit na více menších celků (v případě korun třeba na haléře, v případě zlata na menší odlitek atp.). Proto se jako peníze nepoužívají třeba mušle nebo drahé kameny (přestože kámen by byl třeba poloviční, tak by rozpůlením ztratil na hodnotě).

Zaměnitelnost

Peníze můžeme zaměňovat. Tisíc korun můžeme zaplatit jednou tisícikorunou, 2 pětistovkami nebo třeba 100 desetikorunami. Pětistovkové bankovky jsou svijí hodnotou identické a lze je vyměnit za bankovky vyšší hodnoty, nebo rozdělit na bankovky nebo mince nižší hodnoty, aniž by to mělo jakýkoliv vliv na to, kolik peněz máme.

Přenositelnost

Peníze bychom měli snadno přenášet. Různé kovy jsou mnohdy velmi těžké, takže se přišlo na to, že je lepší tisknout papírové bankovky. Ty ve své podstatě mají nižší hodnotu, než mince (které jsou alespoň roztavit), ale peníze jsou z podstaty platidlo, u které záleží na důvěře, že opravdu o platidlo jde.

Trvalost a trvanlivost

Peníze nemají datum spotřeby (jsou tedy trvalé) a neměly by podléhat zkáze (jsou tedy trvanlivé). Pokud je například bankovka poškozena, lze jí vyměnit v bance za bankovku jinou. Ta stará bude zlikvidována a namísto ní se vytvoří bankovka stejné hodnoty.

Čím jsou peníze kryty?

Dříve byly peníze drahé kovy, zejména zlato. Přišlo se ale na to, že tahat s sebou zlaté cihličky nebo mince je velmi náročné a těžké, tak se přišlo na papírové substituty, tedy náhrady. Na papíře bylo napsáno, jakou má hodnotu ve zlatě, a zlato bylo uchováno v bance, Pokud majitel chtěl, mohl ho směnit zpátky na zlato. S papíry se obchodovalo snadněji a obchodní transakce byly pohodlnější. Papírové bankovky tak byly kryty zlatem, které bylo kdykoliv možné vybrat.

Dnes je situace jiná a peníze nejsou kryty zlatem. Nejsou vlastně kryty vůbec ničím, a fungují jen díky tomu, že jsme se kolektivně dohodli, že mají peníze nějakou hodnotu. Za peníze si lze zlato koupit, ale není to náhrada za zlato.

Ještě zajímavější je pak situace s penězi, které vidíme v internetovém bankovnictví na svém účtu. S těmi můžeme platit a převádět je za služby nebo produkty, a mají stejnou hodnotu jako bankovky. Ani tyto peníze nejsou ve skutečnosti kryty papírovými bankovkami, a pokud by klienti chtěli vybrat všechny své peníze na bankovních účtech výměnou za hotovost, tak by to nešlo.

Jak vznikají peníze?

Peníze nevznikají tak, že je tiskne centrální banka, u nás Česká národní banka (ČNB), přestože jde o poměrně zavedenou představu. ČNB se stará o výrobu oběživa, tedy bankovek a mincí, ale samotné peníze se vytváří zejména v bankách komerčních při žádosti o půjčku.

Banka klientovi nevyplatí peníze ze svých rezerv, ale vytvoří nové peníze. Při splácení úvěru pak zas tyto peníze zanikají. Pokud vzniká více peněz, než zaniká, znehodnocují se dosavadní peníze a jedná se tedy o inflaci. V opačném případě jde o deflaci, tedy navýšení hodnoty stávajících peněz.

ČNB může různými nástroji míru této inflace udržovat na přijatelné míře (typicky kolem 1 až 4 % ročně). Může například zvýšit úroky u půjček, což demotivuje od půjčování si, tedy vznikne méně peněz, tedy bude i menší inflace.

O problematice si můžete poslechnout přímo od člena bankovní rady ČNB:

Podobné články

Back to top button